Oceloví giganti 21. díl T-111 (T-46-5)

Sobota 27. 11. 2013

Oceloví giganti 21. díl T-111 (T-46-5)

V první polovině třicátých let probíhal v leningradském závodu číslo 185 vývoj nástupce tanku T-26. Jeho výsledkem byl prototyp kolopásového tanku T-46 postavný v roce 1935 a jeho upravená verze T-46-1 dokončená o rok později. T-46 však nepřinesl dost významná zlepšení a nebyl proto přijat do výroby. Náhrada za zastarávající tanky T-26 však byla stále třeba a tak práce v leningradské továrně pokračovaly dál. Vedoucí zdejší zkušební konstrukční kanceláře, S. A. Ginzburg, věřil, že u nového tanku je třeba soustředit se ani ne tak na rychlost, ale zejména na sílu pancíře. Na vývoji nového stroje se podílel také později slavný konstruktér M. I. Koškin. Z pramenů není zřejmé, zda byl u zrodu nového tanku od počátku nebo se přidal až později, každopádně ale i on jistě podpořil myšlenku silnějšího pancéřování na úkor vysoké rychlosti. Do popisu projektu se podle některých zdrojů dokonce dostalo označení "malyj tank ťjažolovo bronirovaňja" tedy malý tank s těžkým pancéřováním. Tanky, které vznikaly během a po skončení první světové války, nepotřebovaly nijak extrémně silný pancíř. Měly totiž poskytovat ochranu proti palbě z kulometů, pušek a střepinám z vybuchujích granátů. Od začátku třicátých let však došlo k intenzivnímu rozvoji protitankového dělostřelectva a pancéřová ochrana, která dříve stačila, již nesplňovala požadavky moderního bojiště. To platilo i pro tank T-26, který vycházel z britské konstrukce Vickers Mark E z konce dvacátých let a jeho pancíř byl silný pouze 13 (později 15) milimetrů. Po nasazení tanků T-26 ve Španělské občanské válce se o tom sovětští tankisté přesvědčili na vlastní kůži. Proto se konstruktéři rozhodli, že postaví tank, jehož pancíř bude odolný proti palbě z protitankových děl. Rasputin FB: https://www.facebook.com/G.J.Rasputin/